Seminář na téma Podpora dětského duševního zdraví ve školách

domů / blog / Seminář na téma Podpora dětského duševního zdraví ve školách
Seminář na téma Podpora dětského duševního zdraví ve školách

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Semináře se zúčastnilo přes 50 odborníků z MAS po celé ČR a také koordinátoři reformy péče o duševní zdraví.

První blok zaštítila Klára Laurenčíková, předsedkyně ČOSIV a Výboru pro práva dítěte při Úřadu vlády. Zabýval se mimo jiné možnými příčinami rozvoje duševních onemocnění v raném věku, nezbytností depistáže ohrožených dětí, prevence a včasné intervence, funkčního case managementu a multidisciplinární spolupráce školského, sociálního a zdravotního odboru. Klára představila téma v kontextu školního prostředí a zabývala se pozicí škol v ochraně duševního zdraví dětí, možnostmi jeho podpory, nezbytností rozvoje psychosociálních kompetencí dětí, bezpečného klimatu, kvalitních vztahů a v neposlední řadě budování vlastní sítě přirozených partnerů školy. Představila také infografiky s tématem úzce související.

Druhý blok se věnoval příkladům dobré praxe a konkrétním evidence-based přístupům, které jsou ve školní praxi úspěšně zavedené, nebo se plánuje jejich implementace.

Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ). Minimalizace šikany je komplexní vzdělávací a implementační program, který školám napomáhá významně snižovat četnost i závažnost projevů šikany mezi dětmi. Učí pedagogy, jak cíleně budovat bezpečné klima, posoudit, co je již projev šikany a porozumět projevům chování dětí, které již projevem šikany mohou být. Učí určit konkrétní stádium šikany a posoudit její závažnost podle jednotlivých projevů. A také následně adekvátně zasáhnout a vyžádat si konkrétní podporu. Nedílnou součástí programu MIŠ je také tvorba školního programu proti šikaně a konzultační podpora realizace změn a zavedení strategie do života a praxe školy.

Poté naše kolegyně Lenka Hečková představila implementační rámec na podporu pozitivního chování dětí a žáků ve školách, takzvaný PBIS, čili Positive Behavioral Interventions & Supports. PBIS je rámec pro výběr a použití výzkumně ověřených preventivních a intervenčních postupů poskytujících žákům odstupňovanou podporu v oblasti akademické, sociální, emoční a v oblasti chování. Jeho cílem je nastavit podmínky a procesy ve škole tak, aby se účinně předcházelo problémovému chování žáků. Dopad intervencí je ale mnohem širší a výzkumy potvrzují, ve školách, které PBIS implementují, se zlepšují i vzdělávací výsledky žáků a spokojenost učitelů. Díky snížení psychické i časové zátěže spojené s řešením problémového chování žáků mají pak učitelé více času a energie na učení.

Následovala Eagle Havrdová z organizace SCHOLA EMPIRICA a jejich program Dobrý začátek, který aktuálně získal cenu veřejnosti v rámci hlasování o cenu EDUína. Ta oceňuje projekty, které přinášejí inovace do formálního i neformálního vzdělávání. Velice blahopřejeme! Dobrý začátek je prověřená metodika na podporu socio-emočních dovedností nejmenších dětí (mateřské školy a neformální předškolní zařízení) postavená na licencovaném evidence-based programu Incredible Years. Hlavními tématy jsou navazování a udržování dobrých vztahů mezi učiteli a rodiči; soužití ve třídě, budování důvěry, vztahů a komunikace; pozitivní pozornost, uznání, a chválení dítěte; podpora vhodného a kooperativního chování; strategie práce s nevhodným chováním dětí; práce s emocemi, sebeovládání; zvládání vzteku a agresivity a řešení problémů a konfliktů ve třídě.

Nato Michaela Köszegi z organizace NÁŠ EMU představila Kurzy přežití ve škole. Program zaměřený na sociální dovednosti dětí a podporu rodičů a učitelů vedoucí ke vzájemnému porozumění a dobrým vztahům ve škole. A nastolila důležité otázky k zamyšlení jako například: Co nám pomáhá důvěřovat a kdy naopak důvěru ztrácíme? Co potřebujeme, abychom si navzájem porozuměli? Jak sdělovat naše přání a pocity a jak umět opravdu naslouchat druhým? Prvotním záměrem kurzů je snaha poskytnout dětem dovednosti, informace a zkušenosti, které jsou klíčové pro naplnění jejich potenciálu. A aby žák mohl rozvinout svůj potenciál, musí zažívat prostředí jako bezpečné, podporující a spravedlivé. Supervizní skupiny pomáhají učitelům být více laskaví, empatičtí a podporující pro všechny žáky. Program také zároveň podporuje proaktivitu rodičů směrem ke škole.

Psychosociální výchovu pro děti na základních školách představil Ondřej Pešout z NÁRODNÍHO ÚSTAVU PRO DUŠEVNÍ ZDRAVÍ. Semestrální program pro žáky 6 – 7. tříd, který vznikl na základě celosvětové rešerše programů v oblasti dětského duševního zdraví a jejich efektivity, se zaměřuje na osobnostní rozvoj, psychosociální dovednosti, zdravovědu o duševním zdraví, a praktické způsoby psychohygieny. Cílem projektu je doplnit kurikulum o kvalitní psychosociální výchovu zahrnující systematickou práci na osobnostním a společenském rozvoji dětí. Součástí programu je 18 navazujících výukových hodin, manuál pro výuku kurikula a školení pro učitele. Program byl vyvíjen tak, aby byl proveditelný, přijatelný, škálovatelný ve vzdělávacím systému ČR, založený na důkazech, a je uzpůsoben tomu, aby (po výzkumné evaluaci efektivity) mohl být plošně vyučován v rámci stávajícího vzdělávacího rámce pro ZŠ.

Následovala Marie Salomonová z NEVYPUSŤ DUŠI s programy o duševním zdraví pro středoškoláky a pro učitele. Představila workshopy zaměřené na osvětu, sebepoznání a prevenci v oblasti duševního zdraví. Středoškoláci se v nich seznamují s pojmem duševního zdraví a proč je důležité se jím zabývat, jak mají o své duševní zdraví správně pečovat a co dělat a kam se obrátit v případě nouze či krize. Obsahem je také reálný pohled na život mladého člověka s psychiatrickou diagnózou a téma zvládání školního stresu.
Nevypusť duši však kromě studentů cílí také na učitele. Protože se jedná o profesi s vysokým počtem případů vyhoření, také oni by měli aktivně pečovat o své duševní zdraví. Tématy kurzu pro učitele jsou především předcházení syndromu vyhoření, psychohygiena pro žáky i učitele; prevence duševních obtíží u učitelů, relaxace metodou všímavosti (mindfulness), komunikace o duševním zdraví ve třídě, komunikace se žákem s duševními obtížemi, a nejčastější diagnózy u dětí a mladistvých a jejich specifika včetně kazuistik, reflexe a sdílení zkušeností včetně aktivit k využití přímo ve třídě.

Seminář zakončila Markéta Čermáková z E- a PražskéHO centra primární prevence | Centrum sociálních služeb Praha, která prezentovala programy Zipyho kamarádi a Jablíkovi kamarádi. Jedná se o metodiky zaměřené na rozvoj duševního zdraví, sociálních dovedností a copingových strategií dětí určené pedagogickým pracovníkům (a spřízněným profesím) pro práci s dětmi ve věku 5-7 let a pro práci s dětmi ve věku 7-10 let. Díky práci s metodikami dochází u dětí k rozvoji jejich sociálních dovedností a strategií zvládání obtížných životních situací, ale i ke zlepšení vztahů v kolektivech. Metodika sestává z 24 lekcí rozdělených tematicky do 6 modulů (emoce, komunikace, vztahy, šikana, ztráty, jdeme dál) a byla několikrát evaluována v Čechách i v zahraničí.

Na seminář byli již v jeho průběhu velmi pozitivní reakce a zaznamenali jsme také zájem o jeho opakování. Velice děkujeme NS MAS za jeho záštitu a organizaci a také všem hostům z přizvaných organizací AISIS, E-Clinic, Národní ústav duševního zdraví, Náš EMU, Nevypusť duši a Schola Empirica za účast, spolupráci a představení jejich užitečné práce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..