Year: 2020

domů / 2020
TZ: Pedagogové a odborníci k novele vyhlášky o inkluzi: Ministerstvo má jiné možnosti, jak zefektivnit systém, než škrtat podporu nejzranitelnějších

TZ: Pedagogové a odborníci k novele vyhlášky o inkluzi: Ministerstvo má jiné možnosti, jak zefektivnit systém, než škrtat podporu nejzranitelnějších

Tisková zpráva ČOSIV zde dne 22. září 2020 k novele vyhlášky o inkluzi (PDF)
Grafika Pět kroků k dobré implementaci inkluze v ČR
Grafika Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v českých školách
Praha, 22.9.2020 – Navrhované změny v poskytování podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebamina dnešním setkání s novináři odsoudili zástupci profesních asociací pracovníků školských poradenských zařízení, pedagogických pracovníků, rodičů i dalších odborníků na vzdělávání. Představili naopak několik konkrétních kroků, které by mohly přispět k dobrému zavádění inkluze v českých školách.

Setkání bylo svoláno v reakci na navrženou novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, kterou ministerstvo školství v minulém týdnu bez předchozích konzultací s odbornou veřejností vložilo do připomínkového řízení a která dle zúčastněných a mnoha dalších organizací působících ve vzdělávání obsahuje řadu kontroverzních návrhů.

„Ministerstvo školství v současné mimořádné a nejisté době namísto kvalitního vedení, stabilizace situace a podpory škol, přichází s návrhem, který zásadně omezuje podporu pro vzdělávání těch nejzranitelnějších dětí – dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto změny by měly negativní dopady nejen na ně a jejich rodiny, ale i na pedagogy, kteří je v praxi vzdělávají, spolužáky a společné vzdělávání jako takové,“ uvedla Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).

„Je nepřijatelné, abychom se po několikaletém obrovském úsilí tisíců odborníků, ředitelů, učitelů a asistentů pedagogů vrátili v oblasti podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami de facto o čtyři roky nazpátek. Máme navíc za to, že vyhláška je v této podobě i diskriminační a protiprávní. Jde proti současnému znění školského zákona, který zaručuje všem dětem se speciálními vzdělávacími potřebami nárok na potřebná podpůrná opatření,“ upozorňuje Lenka Hečková, legislativní expertka České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Naráží tím na nejkontroverznější změny v návrhu novely vyhlášky. O podporu asistenta pedagoga by například měly přijít děti s tělesným postižením, specifickými poruchami učení, vadami řeči, chronickým či duševním onemocněním, ale i děti s odlišným mateřským jazykem či děti sociálně znevýhodněné. Školy také mají přijít o finance na nejčastěji využívané podpůrné opatření –  pedagogickou intervenci. Nově o jejím poskytnutí mají rozhodovat školy samy a také ji samy platit, respektive se má vejít učitelům do jejich stávajících úvazků. O pravidelné doučování nebo další formy pedagogické intervence by tak mohly přijít tisíce dětí. “Asistentka pedagoga s učitelkou jsou v naší škole tandem, který přináší dětem možnost učit se svým tempem a být tak ve škole úspěšné. Bez nich by nebylo možné diferencovat výuku podle potenciálu a schopností dětí. Bez nich by některé děti byly úplně ztracené, opakovaně neúspěšné, demotivované a potom i naštvané na celý svět. A to snad nechceme, protože to pak budou vracet nám všem,” říká Karin Marques, ředitelka ZŠ Brigádníků v Praze 10.

Účastníci setkání se negativně vyhradili i proti postupu ministerstva při přípravě novely této vyhlášky. Zásadní systémová změna, která má dopad na desetitisíce žáků v celém vzdělávacím systému, byla připravena bez podrobnějších předchozích konzultací s profesními sdruženími i dalšími odborníky. Pro rozhodnutí o významných změnách a jejich efektivitě nemělo ministerstvo k dispozici žádný aktuální výzkum a z něj vyplývající data, odvolává se v důvodové zprávě jen na několik let starou zprávu České školní inspekce. “S navrhovanými novelami nesouhlasíme, protože zasahují do kompetencí poradenských pracovníků a omezují práva některých skupin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Vyhláška zároveň, jako předpis nižší právní síly nemůže dle našeho názoru upravovat opatření daná zákonem, případně závazky mezinárodního charakteru, ke kterým se Česká republika zavázala jako součást Evropské unie,” uvedla Lenka Bittmannnová, zástupkyně Asociace pracovníků speciálně pedagogických center (APSPC).

Na dnešním setkání zaznělo i několik konkrétních kroků, které by, kromě změny nejrizikovějších návrhů v novele vyhlášky, měly vést k účinnější a efektivní podpoře inkluze na českých školách. Účastníci setkání souhlasí s krokem, který na jednání s částí oponujících organizací, navrhl ministr školství – že by se asistent pedagoga stal personálním standardem každé školy(podobně jako je tomu nyní v případě speciálních škol). Připomínají však, že společně s tím musí nadále fungovat možnost získat asistenta pedagoga jako podpůrné opatření, pokud počet asistentů ve škole nebude dostačovat. Další návrh byl, aby ministerstvo školství obnovilo pro oblast podpory inkluzivního vzdělávání nezávislou expertní platformu, která bude transparentně a za informování všech dotčených aktérů diskutovat a připravovat další legislativní návrhy v této oblasti. Nezbytnou podmínkou úspěšného zavedení inkluzivních opatření v českém školství je i nastavení kvalitního a jednotného metodického vedení školských poradenských zařízení, sjednocení jejich diagnostických postupů a zmenšení rozsahu administrativy, která je na pracovníky těchto zařízení nyní kladena.

K navrženým změnám se během minulého týdne kriticky vyjádřili kromě zástupců řady profesních organizací sdružujících pracovníky ve školství (např. Asociace ředitelů základních škol, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center, Učitelská platforma) i dva vládní výbory, zástupci univerzit, řada organizací podporujících děti se speciálními vzdělávacími potřebami i řada jednotlivců z řad rodičů, pedagogických pracovníků a dalších odborníků.

V českých školách se dnes vzdělává 178 121 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Navržené změny povedou k tomu, že podpůrná opatření, na která byly dosud zvyklé, by byla bez náhrady odepřena desítkám tisíc z nich.

Na setkání vystoupili:

Klára Laurenčíková, předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte a předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV)

Lenka Hečková, právní expertka ČOSIV, členka výboru DownSyndrom CZ a matka dítěte s Downovým syndromem v běžné ZŠ

Lenka Bittmanová, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center (APSPC)

Pavla Kubíčková, Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden (APPPP)

Radim Šíp, Denisa Denglerová, Masarykova univerzita v Brně

Anna Kubíčková, Univerzita Karlova

Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy

Karin Marques, ředitelka ZŠ Brigádníků, Praha

Dagmar Herrmannová, ředitelka MŠ a ZŠ pro děti s těžkým kombinovaným postižením, Praha

Jitka Reineltová, předsedkyně pacientské organizace Parent Project

Václav Hradilek, předseda pacientské organizace Spinální svalové atrofie SMáci

Výčet organizací, které se připojily ke stanovisku ČOSIV k navržené novele vyhlášky a které nesouhlasí s její navrženou podobou:

Aliance pro individualizovanou podporu, Amnesty International Česká republika, Asistence, Asociace lesních MŠ, Centrum inkluze, Člověk v tísni, Děti úplňku, Down Syndrom, Ekvilibro, Férová škola, Institut pro sociální inkluzi, IQ ROMA SERVIS, Liga lidských práv, Meta, Nadace Albatros, Nadace OSF, Nová Škola, Parent project, RYTMUS, SKAV – Stálá konference asociací ve vzdělávání, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Společnost pro ranou péči, Vzájemné soužití, Za sklem

Další informace k tématu:

Stanovisko ČOSIV k návrhům na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: 

Infografika ČOSIV se shrnutím pravděpodobných dopadů navržených změn ve vyhlášce: 

Celý videozáznam z TK naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=d7OZKWSGc7w&t=7s

 

Dítě není diagnóza

Dítě není diagnóza

Proč je třeba návrh na změny vyhlášky z dílny MŠMT kategoricky odmítnout (PDF)

Děti, rodiče, i školy mají za sebou v souvislosti s pandemií COVID náročné období a další výzvy jsou nepochybně před námi. V této nejisté době Ministerstvo školství namísto kvalitního vedení, stabilizace situace a podpory škol, naopak přichází s návrhem vyhlášky, která poškodí zavedenou praxi. Radikálně totiž omezuje podporu pro vzdělávání těch nejzranitelnějších dětí – dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Negativní dopady bude mít však nejen na ně a jejich rodiny, ale také na pedagogy, kteří je v praxi vzdělávají, spolužáky a společné vzdělávání jako takové.
Spojme síly, ať tento neodůvodněný a daty ani odbornou debatou nepodložený návrh neprojde a v praxi nepoškodí děti i školy samotné!

pokračovat

Školení s našimi norskými partnery

Školení s našimi norskými partnery

Dne 9.9. 2020 proběhla další etapa školení organizovaná našimi norskými partnery, díky nepříznivému vývoji s onemocněním COVID-19 opět on-line formou. Účastníci výcviku se tentokrát sešli v prostorách ČOSIV, aby mohli sdílet a reflektovat získané poznatky a jejich uplatnění v praxi.  Lektorky Kaja Johannessen a Ann Karin Bakken se tentokrát zaměřily na možnosti podpory deeskalace náročného chování spojeného s vyšší mírou aktivace stresové reakce, mapování spouštěčů stresové reakce a s ním spojeným plánováním podpory a na detailnější seznámení s možnostmi podpory seberegulace dětí (regulaci rozumem, regulaci vztahem a senzomotorickou regulaci). Diskutovány byly také způsoby, jak nejlépe učitelům zprostředkovat klíčové obsahy, které je třeba, aby se staly součástí jejich každodenní praxe v interakci s dětmi. Část školení byla také věnována vhodným reakcím na potřeby dětí spojené s vyrovnáváním se s dalším nestandardním školním rokem poznamenaným pandemií COVID-19. Druhá část podzimního setkání byla odsunuta na listopad, kdy doufáme, že naše norské lektorky budou moci přijet do Prahy. Jedna z českých účastnic kurzu představila inspirující pracovní listy pro děti, které jim názorně pomáhají mapovat své podpůrné zdroje v reakci na stres spojený s pandemií.

 

„Určitě zařadím nové informace k tématice pěti základních stavů spojených se stresem do přednášek a webinářů, které mám možnost poskytovat školám. Také mě některé ukázky přivedly k tomu, že zařadím do setkání s pedagogy více praktických prožitkových aktivit, které vedou k citlivějšímu naladění se na dítě“. Uvedla účastnice kurzu.

„Velmi podpůrný byl zájem kolegyň z Norska o aktuální situaci v ČR i v našich rodinách. Přínosné bylo shrnutí poznatků, které jsme načerpali při stáži v Norsku a propojení s příklady z praxe. Zaujala mě přehledně zpracovaná tématika pěti základních stavů spojených se stresem a uvítala bych, kdyby mohl být zajištěn překlad do češtiny. Jejich přehlednost byla právě tím, po čem volají pedagogové. Také mi pomohlo, že jsem mohla sdílet informace k současné situaci s ostatními kolegyněmi z výcviku a opět se s nimi vidět „naživo“. Považuji to za velmi důležité“. Uvedla Zdenka Štefanidesová, účastnice kurzu.

 

 

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Stanovisko ČOSIV k návrhům na změny vyhlášky SVP (PDF)
Proč je třeba návrh na změny vyhlášky z dílny MŠMT kategoricky odmítnout (PDF)

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacím potřebami a žáků nadaných a nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků

Navrhované změny omezují školským zákonem garantovaný nárok dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále žáci se SVP) na nezbytnou podporu při vzdělávání, nadto diskriminačním způsobem vylučujícím z podpory plošně celé skupiny žáků na základě druhu jejich znevýhodnění. Zásadní podpůrná opatření spočívající ve speciálně pedagogické intervenci a využití asistenta pedagoga bude totiž možné poskytnout jen některým žákům se SVP a to podle druhu jejich znevýhodnění, nikoliv na základě individuálního posouzení jejich vzdělávacích potřeb, jak stanoví školský zákon.

Na podporu asistentem pedagoga budou mít podle návrhu nárok jen žáci s mentálním, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vývojovými poruchami chování, kombinovaným postižením a autismem. Na podporu asistentem pedagoga ztratí nárok např. žáci s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči i závažnými specifickými poruchami učení (SPU), kteří tuto podporu nyní standardně využívají a nezbytně jí potřebují k naplnění svých vzdělávacích možností. Žáci s tělesným postižením nejen v souvislosti s výukou, ale i zajištěním pohybu a sebeobsluhy. Žáci s narušenou komunikační schopností k zajištění komunikace
a porozumění sdělení učitele i vzdělávacím obsahům. Žáků s SPU zase často bývá v jedné třídě hned několik, nově pro ně školy nezískají ani sdíleného asistenta pedagoga. Totéž platí pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí a žáky cizince.

Na základě novely ztrácí pravidelnou podporu poskytovanou speciálním pedagogem např. žáci s mentálním a tělesným postižením, autismem a závažnými poruchami chování, přestože tito žáci pro úspěšné vzdělávání nezbytně potřebují nácvik specifických dovedností a reedukaci funkcí oslabených v důsledku postižení.  Předmět speciálně pedagogické péče má být totiž nově poskytován pouze žákům se zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči nebo závažnými SPU.

Návrh také omezuje možnost využívat asistenta pedagoga v základních uměleckých a vyšších odborných školách. Znemožnění podpory asistentem pedagoga v uvedených typech škol je také v rozporu se školským zákonem, který žákům se SVP stanovuje nárok na poskytování podpůrných opatření ve všech školách a školských zařízeních. Toto omezení značně ztíží ne-li znemožní žákům s těžkým zdravotním postižením účast na uměleckém a vyšším odborném vzdělávání na rovnoprávném základě s ostatními.

V neposlední řadě novela vyhlášky v součinnosti s novelizací nařízení vlády č. 75/2005 Sb. vyřazuje ze systému financování podpůrných opatření pedagogickou intervenci a nechává rozhodování o její realizaci v kompetenci škol. Učitelé ji budou muset nově vykonávat primárně v rámci svého úvazku. To povede k neochotě škol pedagogickou intervenci zajišťovat, což bude mít negativní dopad zejména na žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí, kteří jsou jejím prostřednictvím doučováni. Lze předpokládat, že největší dopad bude mít tato změna na romské žáky ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých se jednalo o často využívané podpůrné opatření kompenzující nedostatečnou podporu v jejich rodinném prostředí.

Platným zněním vyhlášky je nyní stanovena týdenní hodinová dotace pedagogické intervence dle závažnosti speciálních vzdělávacích potřeb žáků (1 až 3 hodiny týdně). Navrhovaná právní úprava žádnou časovou dotaci pedagogické intervence nestanoví dokonce ani negarantuje, že bude vůbec realizována. Jedná se přitom o nejčastěji využívané podpůrné opatření, jak vyplývá
z důvodové zprávy (v roce 2019 bylo ve školách realizováno 23 133 pedagogických intervencí).

Prováděcími předpisy nižší právní síly nelze omezovat práva a povinnosti stanovené zákonem a mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána. Právo na podpůrná opatření mají na základě § 16 školského zákona všichni žáci se SVP, kteří je “nezbytně potřebují k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními”. Podle školského zákona podpůrná opatření v 1. stupni poskytuje škola na základě vlastního vyhodnocení potřeb žáka, zatímco potřebu podpůrných opatření 2. až 5. stupně u konkrétních žáků určují na základě diagnostiky odborníci ze školských poradenských zařízení. Plošné omezení nároku na podpůrná opatření jen na některé druhy znevýhodnění bez zhodnocení individuálních potřeb jednotlivce je se zákonem stanoveným postupem v zásadním rozporu.

Plošné omezení poskytování podpůrných opatření v praxi poškodí zájmy těch nejzranitelnějších – dětí a mladých lidí se SVP především dětí s těžším zdravotním postižením, které potřebují ve vzdělávání intenzivnější podporu. Negativní vliv bude mít ale i na jejich učitele, spolužáky a kvalitu vzdělávání celkově. Učitelé budou muset vynakládat větší úsilí, aniž by jim byla zajištěna adekvátní podpora.

Pokud je státní politikou České republiky inkluze a podpora osob se zdravotním postižením, a to na základě přijatých mezinárodních závazků i platné vnitrostátní úpravy, musí k tomu vytvářet ve školách odpovídající podmínky. Úkolem státu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je aktivně pomáhat lepší implementaci systému podpůrných opatření v praxi a reagovat na její potřeby kontinuální systémovou podporou spočívající např. ve vytvoření jednotné metodiky pro školská poradenská zařízení ke stanovování podpůrných opatření. K tomu by měly směřovat i další novelizace prováděcích předpisů. A nikoliv k omezování školským zákonem garantované podpory, kterou školy ke vzdělávání dětí se SVP nezbytně potřebují, jak se bohužel v posledních letech opakovaně děje.

Děkujeme všem společnostem, aliancím, střechám i jednotlivcům, kteří našemu stanovisku veřejně vyjadřují podporu a usilují o změnu tohoto ohrožujícího návrhu s námi. Stanovisko dále podpořili:

Fórum rodičů

Sekce pro dětskou diabetologii České diabetologické společnosti JEP

Slovo 21                                                                                                                                                                                                                          

 

Stanovisko ČOSIV k návrhům na změny vyhlášky SVP (v PDF)
Grafika Proč je třeba návrh na změny vyhlášky z dílny MŠMT kategoricky odmítnout (PDF)

 

 

 

 

 

ČOSIV pomáhá českým školám zavést tříúrovňový systém podpory chování

ČOSIV pomáhá českým školám zavést tříúrovňový systém podpory chování

Se začátkem nového školního roku přicházejí další změny a nejistota učitelů i žáků, zda a případně kdy máme očekávat další vlny distančního vzdělávání. Situace je náročná pro pedagogické pracovníky, rodiče a samozřejmě také žáky. O to více si vážíme škol, které se snaží situaci uchopit tak, aby co nejvíce pomohly dětem adaptovat se v prostředí školy po dlouhém odloučení od kamarádů a učitelů a dlouhém období domácího vzdělávání, které bohužel často neprobíhalo v ideálních podmínkách.

Těší nás, že jsme mohli v přípravném týdnu podpořit tři školy zapojené do projektu Škola pomáhá ohroženým dětem. Ve školách jsme zrealizovali dvoudenní školení pedagogických sborů zaměřené na představení systému podpory chování PBIS (Positive Behavior Interventions and Supports), který budou s podporou ČOSIV v průběh následujících u tří let implementovat. Tříúrovňový systém podpory chování PBIS umožňuje školám reagovat na aktuální potřeby žáků v oblasti chování a wellbeingu, a tím vytvářet prostředí umožňující žákům dosahovat maximálního vzdělávacího potenciálu.

V prvním roce implementace se budou školy zaměřovat především na sjednocení pravidel chování (tzv. očekávání) a rutinních postupů. Díky tomu se posílí předvídatelnost a strukturovanost vzdělávacího prostředí a zvýší pocit bezpečí žáků. Když se žáci cítí ve škole v bezpečí a prostředí je pro ně snadno čitelné, mohou se o to lépe soustředit na výuku. Celoškolní očekávání jsou formulována pozitivně, čímž škola vytváří kulturu kompetence. Učitelé se v rámci zpětných vazeb k chování žáků snaží upozorňovat především na žáky, kteří domluvená pravidla respektují a tím je očekávané chování dále upevňováno.

V rámci dvoudenního školení podpořily lektorky pedagogický sbor každé ze zapojených škol při tvorbě celoškolních očekávání a konkrétních příkladů očekávaného chování i postupů, jak budou v adaptačním období žáky očekávanému chování učit. Školy také reflektovaly dosavadní průběh distančního vzdělávání a dopady karantény na duševní zdraví dětí. Vzhledem k pandemii COVID-19 byla důležitým tématem školení také podpora duševního zdraví dětí, zklidňující relaxační techniky i způsoby možného rozpoznání a vhodných reakcí na případné ohrožení dítěte v důsledku traumatu.

Všem dětem, žákům, studentům, pedagogickým pracovníkům a rodičům přejeme co nejpříjemnější start do nového školního roku. Po tak těžkém závěru předchozího školního roku potřebujeme především obnovit a budovat vzájemné vztahy a pocit bezpečí, které nám pomohou lépe zvládat případné další období odloučení a nejistoty.

[1]Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Více o PBIS naleznete na www.pbiscr.cz nebo na https://www.podporainkluze.cz/material/pbis-podpora-pozitivniho-chovani-deti-a-zaku/