Year: 2020

domů / 2020
Vláda chce peníze Evropského sociálního fondu utratit za beton, poskytovatelé sociálních a dalších služeb nesouhlasí

Vláda chce peníze Evropského sociálního fondu utratit za beton, poskytovatelé sociálních a dalších služeb nesouhlasí

Další rána pro podpůrné služby

Vláda Andreje Babiše se chystá zasadit další těžkou ránu sociálně potřebným. Z evropských peněz, které mají přijít na jejich podporu v oblasti sociálních a zdravotních služeb a rovných příležitostí ve vzdělávání, chtějí čeští ministři ukrojit značnou část, a využít ji na budování infrastruktury – tedy hlavně silnic a dálnic. Stručně řečeno: více betonu, méně podpory zranitelným skupinám osob. To je opravdu špatná zpráva. ČR stále čelí řadě výzev v sociální i vzdělávací oblasti, u nichž k pokroku v řešení významnou měrou přispívá právě ESF. Evropské peníze drží sociální služby doslova nad vodou, protože česká vláda s podporou pro tento potřebný segment šetří. To považujeme za velmi neuvážené, obzvláště v době kdy v důsledku pandemie a budoucí socioekonomické krize naopak hrozí prohlubování sociálních problémů a nerovností. Tento postoj nás opravdu netěší, a nejsme zdaleka sami. Celkem 33 organizací – především poskytovatelů sociálních služeb, organizace pracující s dětmi a mladými, rodinami, osobami se zdravotním postižením i se starými lidmi – společně vládu v čele s Charitou v ČR vyzvali, aby svůj záměr ještě přehodnotila.  Spojence přitom našli přímo v Evropské komisi: své znepokojení nad postojem české vlády vyjádřil například eurokomisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmidt, který podporuje snahu, aby česká vláda udržela ESF+ na původní úrovni bez dalších přesunů.

 

Vláda chce peníze Evropského sociálního fondu utratit za beton, poskytovatelé sociálních a dalších služeb nesouhlasí

Tisková zpráva, 15. 12. 2020

Vláda České republiky plánuje v programovém období 2021–2027 ignorovat doporučení Evropské komise a snížit podíl financí čerpaných v rámci Evropského sociálního fondu (ESF+) ve prospěch infrastrukturního Fondu soudržnosti (FS). Prostředky ESF+ slouží především k podpoře fungování sociálních služeb, programů na zajištění dostupného bydlení či programů na podporu zaměstnanosti – tedy řešení problémů, jejichž závažnost se následkem epidemie COVID-19 a následné socioekonomické krize ještě prohloubí. Česká vláda však místo toho hodlá nahradit investice do sociálního smíru investicemi do betonu.

Proti záměru české vlády se ohradilo celkem 33 organizací – především poskytovatelů sociálních služeb, organizace pracující s dětmi a mladými, rodinami, osobami se zdravotním postižením i se starými lidmi, dále také uživatelé sociálních služeb, lidé se zkušeností s bytovou nouzí či bezdomovectvím, lidskoprávní organizace či zástupci akademického sektoru. „S vládními kroky zásadně nesouhlasíme, neboť připravované krácení by mělo fatální důsledky nejen pro řadu obyvatel ČR, ale i pro celou společnost. Místo neuvážených škrtů požadujeme zachování alokací ESF+ v příštím programovém období minimálně v původně plánované výši navrhované Evropskou komisí,“ říká jménem zúčastněných organizací Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení.

O krácení alokace ESF+ pro nadcházející programové období se diskutuje již od poloviny října, kdy návrh rozdělení alokací v programovém období 2021–2027 poprvé projednávala Vláda České republiky. Původně navržená podpora 1,6 mld. EUR měla být nejdříve krácena na 1 mld. EUR, následně na 1,4 mld. EUR. To je v příkrém rozporu s výsledky šetření Monitorovacích výborů OP OPZ+ a OP JAK i Rady vlády pro ESIF, které ukazují, že zejména pro menší příjemce jsou příspěvky z ESF+ naprosto klíčové. „Jednání v tak závažné věci, jako jsou alokace evropských fondů a parametry nastavení jejich čerpání, by se měli účastnit všichni klíčoví aktéři, a to jak z veřejného, tak nevládního a akademického sektoru,“ domnívá se ředitel Programů sociální integrace Člověka v tísni Jan Černý.

Česká republika stále čelí řadě výzev v sociální oblasti, u nichž k pokroku v řešení významnou měrou přispívá právě ESF. „Jedná se zejména o strukturální problémy jako nedostatečné zastoupení žen s dětmi a zranitelných skupin na trhu práce, regionální koncentrace chudoby a růst počtu sociálně vyloučených lokalit, předluženost, bezdomovectví a vyloučení z bydlení, stárnutí obyvatelstva, převaha ústavní péče oproti komunitní podpoře,“ vyjmenovává přetrvávající problémy Iva Kuchyňková. Tyto problémy se navíc vinou pandemie COVID-19 a následné socioekonomické krize patrně dále prohloubí. „Mnozí obyvatelé ČR budou v brzké době ohroženi ztrátou zaměstnání, živnosti a možnosti podnikat. Krácení prostředků ESF+ tedy přichází v tu nejméně vhodnou chvíli,“ dodává Iva Kuchyňková.

„Byly to právě prostředky ESF, které přispěly mimo jiné k tomu, aby děti bez rodin nemusely vyrůstat v ústavech, aby mohly vzniknout mikrojesle či 1500 dětských skupin pro 20 tisíc dětí, aby mohlo dojít k transformaci péče o duševní zdraví i k podpoře integrace Romů či realizaci programů s prokazatelným dopadem na snížení recidivy,“ popisuje kladný vliv evropských příspěvků Anna Krbcová z Asociace Dítě a Rodina. V rámci programu OPZ se v současnosti také vzdělává 3000 zdravotních sester a 1250 lékařských pracovníků a farmaceutů. OPZ dále pomáhá v podpoře řešení bezdomovectví, obětem trestné činnosti či rodičům samoživitelům. V programu OP VVV v novém období OP JAK směřuje podpora k odstranění bariér ve vzdělávání, zlepšení prostředí ve školách i mimoškolní výchově. Podporuje v rozvoji učitele i dobrovolné vedoucí. „Kromě sociálních dopadů výše zmíněných služeb a programů má řada z nich i prokázaný ekonomický dopad – mimo jiné se investicí do dané služby šetří veřejné finance,“ dodává Lenka Ouředníčková z Asociace organizací v oblasti vězeňství.

„Hlavním důvodem našeho požadavku pro nekrácení alokací ESF+ je skutečnost, že velká část problémů v sociální oblasti stále přetrvává, a nyní rozhodně není dobrý čas polevovat v úsilí o jejich řešení. V novém programovém období bude například možné z ESF+ financovat podporu vzdělávání či potravinovou pomoc (POMPO),“ vysvětluje Iva Kuchyňková a přidává další argumenty: „V důsledku pandemie COVID-19 očekáváme zhoršení socioekonomické situace řady obyvatel vinou negativních dopadů počínající socioekonomické krize. Tito lidé budou potřebovat sociální služby a podporu zaměstnanosti, aby se nedostali do dlouhodobé chudoby a sociálního vyloučení.“ Významným důvodem pro zachování alokace je také stárnutí populace ČR a nová možnost financovat ze zdrojů ESF+ také projekty pro seniory.

Signatáři otevřeného dopisu, který byl premiéru Andreji Babišovi adresován 10. prosince 2020, také žádají větší transparentnost a participativnost dalšího rozhodovacího procesu. „Do rozhodování by měly být zapojeny všechny odborné platformy, které jsou určené k plánování intervence a monitorování procesu. Bez zohlednění argumentů jak sociálních, tak územních partnerů dojde k neodůvodněným realokacím a neuváženým škrtům v oblasti sociálních a dalších služeb. Důsledky pak ponese celá společnost,“ míní Jan Černý z Člověka v tísni.

Poskytovatelé sociálních a dalších služeb po vládě žádají také podporu v nastavení plateb pro další programové období ESF+. „Vyplácení plateb ex post namísto ex ante a povinná spoluúčast zásadně ovlivní schopnost čerpat z budoucích výzev ESF+ u nevládních neziskových organizací a obcí,“ poukazuje na hrozící rizika Jan Černý. Průzkum MPSV, který byl zadán MV OPZ (Vyhodnocení šetření mezi příjemci OPZ k nastavení spolufinancování v období 2021–2027), prokázal, že obzvláště poskytovatelé sociálních služeb a malé obce by na finanční prostředky za těchto podmínek nastavení plateb nedosáhli. „Kromě nastavení mechanismů projektových plateb ex ante by mělo dojít také k zapracování výjimek z povinné spoluúčasti obcí a NNO u projektů v oblasti sociálních služeb a dalších podpůrných služeb, neboť tito menší aktéři na rozdíl od komerčních subjektů  nemají na spoluúčast dostatečné finanční prostředky,“ připomíná Lenka Ouředníčková.

Krácení ESF+ na období 2021–2027 je v celkovém kontextu kohezní politiky marginální, ale má vážné dopady na životy obyvatel České republiky. Je zřejmé, že žádoucí by bylo naopak navýšení ESF+ na úkor infrastrukturních projektů. „Zachování původní alokace, tak jak ji navrhla Evropská komise, vnímáme jako kompromis a podporujeme stanoviska monitorovacích výborů OP OPZ+ a OP JAK a RV ESIF. Změny navrhované nyní však nevycházejí z aktuálních potřeb a dle našeho názoru by mohly vážně ohrozit zotavování ČR z ekonomické krize v důsledku pandemie COVID-19 a následně i sociální smír,“ uzavírá za iniciativu Za bydlení Iva Kuchyňková.

 

Jaké škrty v Evropském sociálním fondu plánuje česká vláda?

Původní doporučení Evropské komise navrhovalo alokovat do ESF+ 1,6 miliardy EUR. Česká vláda tento příspěvek hodlá zkrátit – původně na 1 miliardu, nyní na 1,4 miliardy EUR.

Část prostředků z ESF+ by měla být přesunuta do Fondu soudržnosti (FS) zaměřeného na rozvoj infrastruktury. Transparency International přitom upozorňuje, že přesun prostředků z evropských fondů do infrastrukturních projektů může zvýšit riziko korupce.

 

Co vyplývá z výsledků šetření Monitorovacího výboru OPZ:

Průzkum realizovaný v létě 2019 zjišťoval postoje celkem 1117 příjemců podpory OPZ, z nichž 44 % tvořily nestátní neziskové organizace, dále zejména obchodní společnosti a státní podniky (27 %), a z nemalé části také obce a jejich příspěvkové organizace (14 %). Většina příjemců podpory se zabývá přístupem k zaměstnání, adaptabilitou pracovní síly, aktivním začleňováním, rovnosti žen a mužů a dalším problémům na současném trhu práce.

Pro nestátní neziskové organizace, které tvoří 44 % příjemců, představují finance z OPZ ve více než polovině případů přes 51 % z celkových zdrojů, pro každou desátou NNO je OPZ dokonce jediným zdrojem.

V aktuálním programovém období realizovalo projekty financované v režimu ex-ante 73 % respondentů – téměř všechny NNO či 90 % obcí. V případě, že by v příštím programovém období zálohy poskytovány nebyly, projekt by ani nepředložilo 42 % příjemců (mezi NNO dokonce 70 %). Čím menší subjekt, tím menší šance a ochota projekt financovaný ex-post realizovat.

Komerční subjekty a organizace veřejné správy by pravděpodobně absenci ex-ante financování překonaly spíše než většina NNO, vyšší spolufinancování by pocítili všichni. Dopady na strukturu žadatelů by byly velmi pravděpodobně v obou případech značné a především pro mnoho NNO by prostředky z OPZ po změnách nebyly dosažitelné.

 

Seznam 33 organizací, které připojily k dopisu předsedovi české vlády Andreji Babišovi:

Iniciativa Za bydlení

Pomáhá prosadit fungující institucionální a legislativní model, který zabrání propadu lidí na ulici či do sítě obchodníků s chudobou

Charita Česká republika
Organizace poskytující sociální a zdravotní služby lidem v tíživé situaci nebo akutní nouzi, člen celosvětové organizace Caritas

Asociace vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP)
Spolek sdružující vyšších odborné a vysoké školy nebo jejich části, které nabízejí vzdělání v sociální práci na území ČR

Platforma pro sociální bydlení

Sdružení prosazující zákon o sociálním bydlení a program Housing First

Asociace Dítě a Rodina
Sdružení 86 organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti

Centrum pro společenské otázky – SPOT
Spolek zaměřený na urbanisticé politky s cílem  zajistit důstojné soužití obyvatelů měst

Vteřina poté
Skupina hájící zájmy dětí a mladých lidí vyrůstajících v ústavní péči

Člověk v tísni
Největší česká nevládní organizace, v Česku řeší zejména problematiku sociální práce a vzdělávání

Asociace organizací v oblasti vězeňství
Propojování různých aktérů v oblasti vězeňství a trestní justice a přispívání k systémovým změnám v oblasti naplňování trestní spravedlnosti

Asistence
Podpora lidí s tělesným a kombinovaným postižením a jejich samostatného života v běžném prostředí

 Aslido
Emancipace lidí bez domova prostřednictvím jejich zapojování do řešení bytové nouze a otevírání dialogu mezi všemi aktéry angažovanými v problematice bezdomovectví

Diakonie ČCE
Poskytovatel sociálních služeb pod hlavičkou Českobratrské církve evangelické, součást mezinárodní platformy Eurodiaconia

Slezská diakonie
Poskytovatel sociálních služeb a pomoci potřebným na území Moravskoslezského kraje

SOS dětské vesničky
Nejstarší nezisková organizace pomáhající v Česku ohroženým dětem

Život 90
Organizace poskytující služby k podpoře nezávislosti seniorů


Gerontologický institut
Analytická, vzdělávací, koncepční, konferenční a poradenská činnost v oblasti problematiky stáří a stárnutí, stáří pohledem vědy a odborníků

Armáda spásy
Mezinárodní křesťanská organizace pomáhající lidem v nouzi

EAPN ČR
Nezávislá síť organizací a skupin zapojených do zápasu s chudobou a sociálním vyloučením na venkově

Naděje
Jedna z nejstarších českých neziskových organizací pečující zejména o lidi bez domova a lidi ve stáří

Nadace J&T
Pomoc a poradenství rodinám s dětmi v nepříznivé situaci

Fokus Praha
Největší nezisková organizace v Česku podporující lidi se zkušeností s duševním onemocněním

Institut prevence a řešení předlužení
Nezávislý think-tank zaměřený na problematiku zadluženosti domácností, exekucí a osobních bankrotů

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Největší profesní organizace sdružující poskytovatele sociálních služeb v České republice

Hnutí Křesťan a práce
Hnutí usilující o praktické uplatnění sociálního učení církve a řešení aktuálních problémů naší společnosti

Centrum pro dítě a rodinu Valika
Pomoc ohroženým dětem a jejich rodinám formou sociálně aktivizačních služeb

Sdružení křesťanských seniorů
Spolek sledující duchovní a hmotné dobro nejen starších lidí

Česká rada dětí a mládeže
Střešní organizace sdružení dětí a mládeže v České republice

ČOSIV –  Česká odborná společnosti pro inkluzivní vzdělávání
Sdružení podporující rozvoj inkluzivního vzdělávání v českém vzdělávacím systému

Evropský Institut Renaissance
Zabývá se problematikou koheze a harmonizace života občanů EU

IQ Roma servis
Podpora možností, příležitostí a odhodlání Romů na cestě jejich růstu a společenského uplatnění

Lumos
Organizace zaměřená na deinstitucionalizaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti

Děti úplňku
Spolek sdružující rodiče a další rodinné příslušníky dětí s poruchou autistického spektra

Prevent99
Jihočeská organizace poskytující služby mladým lidem ohroženým závislostmi

První evropská konference Pozitivní podpory chování

První evropská konference Pozitivní podpory chování

Prezentovali jsme počátky implementace sytému Pozitivní podpory chování PBIS v České republice na workshopu konference „1st PBS-Europe International Conference“, která se konala 11. – 13. 11. 

Nahrávka i prezentace je dostupná na tomto odkazu pod názvem „2.1 Implementation of PBIS in Lithuania and Czech Republic: from theory to practice“. 

Dostupné jsou také příspěvky ostatních odborníků, které Vám umožní mimo jiné: 

  • Získat informace o možnostech zavádění PBIS napříč různými vzdělávacími institucemi (od MŠ až po VŠ) 
  • Seznámit se s výzkumem podloženými strategiemi podpory chování 
  • Nahlédnout do nejaktuálnějších výzkumů PBIS v mezinárodním měřítku 
  • Zjistit, jak nejlépe předcházet možným bariérám v implementaci PBIS ve vzdělávacích institucích 

Děkujeme Positive Behavior Support Europe Network za přizvání k účasti na konferenci, a dále Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, Active Citizens Fund ČR a Skatuský institut za podporu při realizaci projektu Škola pomáhá ohroženým dětem. 

Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie

Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie

On-line diskuze  Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie (PDF) : Děti by na náročné situace neměly být samy.

Současná pandemie má rozsáhlý dopad na životy dětí v mnoha oblastech. Děti i jejich rodiče proto potřebují dostatek informací, podpory i možností, kam se kdykoliv obrátit s žádostí o pomoc. Vyplynulo to z online diskuze, kterou jsme uspořádali u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv.

“Diskuze o tom, jak se současná pandemie dotýká základních práv dětí i jejich duševního zdraví neměla být bez toho, aniž by při ní zazněly hlasy těch, kterých se týká – tedy samotných dětí,” popisuje důležitý prvek diskuze Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Své dotazy proto během ní panelistům pokládali žáci ze čtyř škol z různých míst republiky (Praha, Most, Velké Hamry, Velvary) a ti na ně během diskuze bezprostředně reagovali. Děti tak měly unikátní možnost zeptat se třeba ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. 

Jak dopadá pandemie na život dětí

„Děti byly jednou ze skupin, která karanténu snášela nejhůře. Dokládají to například údaje o tom, že během jarní karantény třikrát stoupl počet telefonátů na Linku důvěry. Ze statistik, které máme k dispozici, je také vidět, že pandemie vedla k nárůstu počtu případů domácího násilí. Dopady na běžný život dětí jsou také nesporné. Několika telefonáty nebo videohovorem se nedá nahradit společný čas dětí po škole nebo po školce,“ shrnul v úvodu diskuze ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček některé ukazatele, které potvrzují řadu negativních dopadů pandemie na životy dětí.

Branislava Marvánová-Vargová z organizace ROSA připomněla, že je zde zároveň řada dalších skupin ohrožených dětí, o kterých se tolik nemluví. Na jejich životy však má pandemie také silný dopad. „Chtěla bych upozornit na situaci dětí, které vyrůstají v rodinách, kde dochází k domácímu násilí. Pro tyto děti není domov, kde teď musely trávit absolutní většinu času, bezpečným místem. Jde o děti, pro které přijít domů a zavřít dveře neznamená klid a bezpečí. Je to mnohdy bohužel spíše naopak. Školy, kroužky, možnost jít ven jsou pro takové děti často zdrojem energie, pocitu bezpečí a toho, že ta situace jde zvládnout,“ uvedla. Ředitelka Dětského domova Korkyně Tereza Jandová popsala situaci dětí vyrůstajících v dětských domovech. V řadě z nich docházelo k omezování návštěv, pokyny ze strany státu k těmto institucím nebyly mnohokrát sjednocené. „Museli jsme hledat alternativní formy  pro setkávání. I zde totiž chtěli děti i rodiče mít informace o tom druhém, že je v pořádku. Právo dětí na to vidět své rodiče určitě bylo v některých chvílích dost omezeno.“

Jak si děti i rodiče mohou ulevit od stresu

Ve druhé části diskuze účastníci odpovídali na dotazy dětí. Jeden z nich se týkal toho, jak mohou děti pomoci rodičům, aby nebyli tolik ve stresu. „Je skvělé vidět, že děti myslí na to, aby i rodičům bylo dobře, protože i pak bude dobře i jim. Je důležité, aby rodiče o sebe pečovali, aby mohli dobře pečovat o děti. Podobně jako v letadle, kdy se při poklesu tlaku říká: nejprve dejte kyslíkovou masku sobě, pak dítěti,“ poznamenala Branislava Marvánová-Vargová. „Je třeba přijmout fakt, že cítit nejistotu a stres je dnes úplně normální. První krok je tedy pojmenovat a přijmout to, pak se můžeme dívat na to, co potřebujeme,“ doplnila později. Všichni diskutující poté i na základě vlastních zkušeností během karantény popisovali, že jedním ze zdrojů, který může rodičům i dětem pomáhat čerpat potřebnou energii, je příroda. Doporučili dětem i dospělým časté vycházky do ní, sportovní aktivity. Dále upozornili na to, že děti stejně jako dospělí potřebují mít dostatek informací o tom, co a proč se právě kolem nich děje. Měly by také mít možnost doptávat se na podrobnosti lidí, kterým důvěřují. Jeden z dotazů mířil přímo na situaci žáků devátých tříd a maturantů, kteří jsou teď víc než kdy jindy nervózní z toho, jak budou vypadat jejich letošní závěrečné či přijímací zkoušky. 

Učitelka ze základní školy v Horním Slavkově Monika Kuklová popsala společný rituál, který si během karantény zavedly s dcerou. Každé ráno se setkaly u společné snídaně a povídaly si o tom, jak se mají, co se nám v noci zdálo. Poté se odebraly k počítačům a setkaly se opět u společného oběda.

Na koho se děti mohou obracet s prosbou o pomoc

„Děti by na náročné věci určitě neměly být samy. Potřebují podporu, někoho, s kým mohou o své situaci mluvit. Je důležité připomenout i to, že každý máme právo na bezpečí. Pokud se tak necítíme, máme mít možnost obrátit se kdykoliv na dospělé nebo na pomáhající organizace,“ uvedla v závěrečné části diskuze Branislava Marvánová-Vargová. Ministr Petříček upozornil na webovou stránku Právo na dětství, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta srozumitelně představuje všechny základní informace o právech dětí. Pokud má jakékoliv dítě pocit, že jsou nějakým způsobem omezována jeho práva, doporučili mu diskutující obrátit se na kohokoliv, komu důvěřuje – ať už je to kamarád, učitel nebo pracovník krizové linky. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) v závěru diskuze zveřejnila seznam kontaktů na nejznámější pomáhající organizace, na které se děti mohou obracet s žádostí o pomoc v různých situacích.

 

Článek o Pozitivní podpoře chování PBIS

Článek o Pozitivní podpoře chování PBIS

V předchozím čísle odborného časopisu Školní poradenství v praxi jsme představili tříúrovňový systém podpory chování PBIS a to, jak jej zavádět na úrovni školy. V aktuálním čísle na tento článek navazujeme tím, jak je možné pozitivní podporu chování žáků posilovat přímo ve třídě. 

Celý systém PBIS staví především na upevňování vhodného chování dětí a na tom, abychom na to nevhodné reagovali adekvátně dané situaci a co nejklidněji. V článku si tak přečtete o tom, jak žáky nezraňujícím způsobem upozornit na nevhodné chování, nebo o tom, jak může předcházení projevům nevhodného chování napomoci třeba takzvaný aktivní dohled nebo aktivity podporující zapojení všech žáků do výuky. 

 Celý článek je dostupný zde.

 Děkujeme za podporu partnerům  

Active Citizens Fund ČR, Nadace OSFVýbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Skautský institut. 

Těšíme se do školy

Těšíme se do školy

Dokument Těšíme se do školy (PDF), který připravila Pracovní skupina Wellbeing a schválila Rada Partnerství pro vzdělávání 2030+ přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce. Doporučení ve formě přehledné infografiky obsahuje praxí i výzkumem prověřená opatření, která žákům pomohou v adaptaci na školní docházku a zmírní stres spojený s návratem do školy. Jedná se o nabídku, kterou učitelé mohou využít v souladu s aktuálními možnostmi a potřebami svých žáků.

“Podpořme co nejlépe postupný návrat žáků do škol, aby se všichni co
nejrychleji adaptovali na prezenční výuku. Uvědomme si, že žáci během
distanční výuky mohli projít negativními zážitky spojenými se zvýšeným
stresem, strachem a nejistotou, které současná doba přináší. Čas,
který využijeme pro navrhované aktivity, se nám vrátí v podobě lepšího
soustředění a motivace žáků i příjemnější atmosféry ve výuce. Pečujme
také o sebe, každý den pro sebe udělejme něco hezkého.”

ČOSIV je členem Partnerství a pracovníci ČOSIV se podíleli na přípravě dokumentu.