Studijní cesta do Berlína – září 2018, den první

domů / blog / Studijní cesta do Berlína – září 2018, den první
Studijní cesta do Berlína – září 2018, den první

Ve dnech 23. až 25. září jsme v rámci projektu Vzájemnou výměnou zkušeností k inkluzivnímu vzdělávání podpořeném Česko-Německým fondem budoucnosti a Nadací Albatros navštívili se skupinou ředitelek, učitelů a učitelek zapojených českých škol tři berlínské školy – Heinrich Zille Grundschule, Erika Mann Grundschule a Heinz Brandt Schule.

Den první –  návštěva Heinz Brandt Schule

V pondělí 24. září jsme navštívili Heinz Brandt Schule. Jedná se o sekundární školu, ve které jsou žáci vzděláváni v 7. až 10. ročníku. Na rozdíl od tradičních sekundární škol v Německu, tato škola vzdělává společně žáky maturitních a nematuritních oborů. Po jednotné zkoušce v 10. ročníku žáci dále pokračují ve vzdělávání dle své profilace na gymnáziu nebo v odborné přípravě na výkon povolání. Ve škole nás uvítala ředitelka školy Miriam Pech, která nás seznámila s koncepcí výuky a učebním plánem. Účastníky zaujalo především pravidelné společné plánování učitelů tříd jednotlivých postupových ročníků, které se konalo každé pondělí ráno s navazující výukou od devíti hodin. Učitelé na těchto pravidelných poradách probírají klima v jednotlivých třídách, řeší společně případné problémy konkrétních žáků a společně plánují projekty a tvorbu učebních materiálů. Setkání se účastní také školní speciální pedagog a sociální pracovníci školy. Setkání mají také intervizní funkci, učitelé oceňují především vzájemné sdílení a podporu, kterou si v týmech poskytují.

V rozvrhu všech ročníků nás zaujala tzv. přípravná hodina, která následovala v určité dny po pauze na oběd. V rámci této hodiny mají žáci možnost opakovat si učivo podle svých potřeb nebo mohou vypracovávat domácí úkoly. Výuka všem končí ve čtyři hodiny odpoledne.

Všichni žáci školy pracují v každém předmětu na základě týdenních plánů, které si mohou plnit flexibilně v průběhu celého týdne. Na jeho konci musejí mít všechny úkoly splněné. Úlohy v hlavních předmětech (němčina, matematika, angličtina) jsou diferencovány podle obtížnosti do tří úrovní. Učitelé pro žáky vytvářejí materiály (pracovní listy, texty, nahrávky apod.), které odpovídají jednotlivým úrovním obtížnosti. Úroveň obtížnosti úloh v řešeném tématu se může měnit s ohledem na plnění stanovených cílů žákem – jsou-li pro žáka příliš obtížné, pracuje nadále na nižší úrovni obtížnosti, pokud nejsou pro žáka dostatečnou výzvou, obtížnost se zvýší. Žáci jsou dle sdělení učitelů vedeni k reflexi dosahování vzdělávacích cílů a vlastního procesu učení.

Po úvodním setkání s ředitelkou školy následovala prohlídka školy, kdy jsme se rozdělili do menších skupin, a každou ze skupin provázeli žáci školy. Měli jsme tak možnost prohlédnout si zázemí pro žáky – prostory školního klubu, místnosti, ve které si žáci mohou domluvit osobní setkání s učitelem k řešení určitého problému. Vybavení těchto prostor bylo prosté, ale funkční. Bylo z něj patrné, že k němu významnou měrou přispívali i žáci samotní. Dále jsme měli možnost navštívit učebny volitelných předmětů, kterých byla celá řada – od truhlářské dílny, přes kamenickou dílnu a zázemí pro pěstitelské práce až po místnost pro cvičení jógy.

Navštívili jsme také zázemí sociálních pracovnic školy. Jejich kancelář navazuje na tichou část školního klubu, kde si žáci mohou psát úkoly nebo se věnovat četbě. V rušné části školního klubu mohou poslouchat hudbu, hrát stolní hry a také používat mobilní telefony, což je v ostatních prostorách školy zakázané.

Žáci jsou vedeni k odpovědnosti nejen za proces učení ale i za chování ve škole a péči o školní majetek. Například přijdou-li více než dvakrát za sebou pozdě do výuky, při dalším pozdním příchodu již nemohou jít do své třídy, ale jdou do tiché části školního klubu, kde pod dohledem sociální pracovnice samostatně pracují na úkolech vyplývajících z týdenního plánu. Ke své třídě se mohou připojit až následující hodinu. Pokud žáci něco znečistí nebo rozbijí, musejí to vlastními silami uvést do původního stavu, u školníka si k tomu mohou vypůjčit potřebné pomůcky.

Měli jsme také možnost hospitovat ve výuce v hlavních předmětech a sledovat práci žáků na diferencovaných úkolech. Někteří žáci se zapojovali do aktivity vedené učitelem, jiní pracovali samostatně nebo ve skupinách na odlišných úkolech vyplývajících z týdenního plánu. Skupinky žáků pracovaly i samostatně na chodbě, kde např. trénovali konverzaci v angličtině. Pro tyto účely jsou i chodby vybavené lavicemi popř. jiným nábytkem pro sezení.

Exkurzi jsme završili opětovným setkání s ředitelkou školy, kde jsme se dozvěděli, že řada problémů, které trápí české školství, trápí i školství německé. V Berlíně je akutní nedostatek škol i učitelů, školy jsou přeplněné. Odborníci z nepedagogických profesí si také musejí doplňovat pedagogické vzdělání, což mnohé od výkonu povolání učitele odradí. Kvalitní kurzy dalšího vzdělávání si většinou učitelé hradí sami. Jednoho školního psychologa sdílí několik škol dohromady, jeho časové kapacity jsou velmi omezené. Přímá pedagogická činnost je v Německu stanovena na 26 hodin týdně. Přes všechny tyto nám dobře známé problémy bylo ve škole cítit velmi příjemné a tvůrčí klima, které vychází z přesvědčení ředitelky i učitelů o tom, že klíčovým atributem kvalitní školy je budování vztahů mezi žáky a učiteli a podpora samostatnosti a zodpovědnosti žáků ve vzdělávacím procesu. S tím velmi úzce souvisí všemi učiteli sdílená důvěra ve schopnosti žáků samostatně řídit vlastní proces učení i chování v prostorách školy.

Studijní cesta se konala s finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.