MŠMT – Hlavní závěry analýzy implementace společného vzdělávání v základních školách

domů / blog / MŠMT – Hlavní závěry analýzy implementace společného vzdělávání v základních školách
MŠMT – Hlavní závěry analýzy implementace společného vzdělávání v základních školách

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo Hlavní závěry analýzy implementace společného vzdělávání v období 1. 9. 2016 – 31. 10. 2017. Připravili jsme pro vás shrnutí:

  • Počet ZŠ: 4 155
  • Počet žáků v ZŠ: cca 920 000
  • Počet žáků podle § 16: cca 95 000 – z toho 73 tis. v běžných ZŠ a 22 tis. ve speciálních ZŠ

Trend v postupném přesunu žáků se SVP z ryze speciálních ZŠ do běžných ZŠ lze pozorovat dlouhodobě. Snižující se podíl žáků se zdravotním postižením a vývojovými poruchami učení a chování (dále Z16/9) vzdělávajících se ve speciálních ZŠ činil ve školním roce 2015/16 30 %, loni 28 % a v letošním školním roce 23 %.

Naopak postupně narůstají podíly těchto žáků v běžných třídách ZŠ, a to ze 70 % ve školním roce 2015/16 na 72 % ve školním roce 2016/17 a 77 % v aktuálním školním roce. Ačkoli jsou tato zvýšení působena především významným nárůstem diagnostikovaných vývojových poruch, lze nárůst pozorovat v různé míře u všech sledovaných druhů a stupňů Z16/9.

Běžným trendům minulých let se vymykal pouze dramatický nárůst počtu žáků s diagnostikovanými vývojovými poruchami učení a chování. V případě vývojových poruch učení došlo ve srovnání s předchozím školním rokem k nárůstu o 7 415 žáků, resp. o 20 % (ve srovnání se školním rokem 2015/16 dokonce o 8 172, tj. o téměř 23 %). U vývojových poruch chování pak došlo ve srovnání s předchozím školním rokem k nárůstu o 3 675 žáků, o více než 40 % (ve srovnání se školním rokem 2015/16 dokonce o téměř 63 %).

Dochází k postupné implementaci systému nových diagnostických postupů.

Z podpůrných opatření (PO) je při meziročním srovnání možné zaznamenat poměrně vysoké nárůsty především u počtů asistentů pedagoga (AP). K 30. 9. 2017 vykázaly ZŠ 13 660 AP, kteří odpovídali 9 308,8 úvazku. Z celkového součtu úvazků AP vykázaného všemi školami (12 406,9) tak připadalo téměř 75 % na ZŠ. Meziroční nárůst pak činí 2 812,5 úvazků (43 %).

K 30. 9. 2017 bylo celkem 42 208 žákům ZŠ se SVP nebo nadáním poskytováno 97 365 podpůrných opatření.

Z celkového počtu 97 365 PO jich bylo 84 631, tj. 87 % poskytováno v běžných ZŠ.

Nejčastěji poskytovanými podpůrnými opatřeními byly hodinová pedagogická intervence ve škole (14 923), hodinový předmět speciálně pedagogické péče (7 610) a AP sdílený ve škole s úvazkem 0,50 (6 107).

Nejvíce PO bylo poskytováno žákům s následujícími hlavními znevýhodněními (bez ohledu na souběžné postižení více vadami): středně závažné poruchy učení (23 200), lehké mentální postižení (11 842) a dlouhodobé SVP vyplývající ze zdravotního stavu či jiných okolností (8 457).

Ve školním roce 2016/17 bylo v ZŠ vykázáno téměř 55 tisíc PO, z toho více než 46,5 tisíce (85 %) s požadavkem na finanční prostředky. Finanční požadavky ZŠ na PO představovaly zhruba 78 % všech finančních požadavků uplatněných školami a školskými zařízeními (1,490 mld. Kč z 1,921 mld. Kč).

Zatímco speciální ZŠ představují v ČR jen 8 % ze všech ZŠ, z pohledu poskytování PO na tomto systému participují relativně více než školy běžné, neboť ve finančním vyjádření činí jejich požadavky více než 14 % z celkových finančních nároků ZŠ.

Závěry společné pro všechny stupně vzdělání

  • Odliv dětí a žáků ze speciálních škol do běžných je dlouhodobým trendem.
  • Počet AP ve všech školách v posledních letech nepřetržitě roste. Jen od školního roku 2010/11 k 30. 9. 2016 se zvýšil o 5 212,2 úvazku, tedy o více než 144 %. K 30. 9. 2016 bylo vykázáno 13 299 AP, k 30. 9. 2017 pak 17 725 AP, což představuje nárůst o 4 426 fyzických osob.
  • Významně narůstají počty dětí/žáků s vývojovými poruchami učení nebo chování.
  • Ve všech krajích ČR, kde došlo k poklesu podílu žáků s diagnostickou kategorií mentálního postižení. Došlo ke komplementárnímu vzestupu podílu dětí s poruchami učení nebo chování.
  • Systém podpůrných opatření v drtivé většině případů využívají především ZŠ. Dále na systému významněji participují MŠ, méně SŠ. Ze školských zařízení pak nejvíce školní družiny. Ostatní školy a školská zařízení v prvním roce náběhu společného vzdělávání využívaly tohoto systému spíše v ojedinělých případech.
  • Nejčastěji vykázaným PO byla pedagogická intervence ve škole (1 hodina). Byla vykázána téměř 10tisíckrát, z toho více než v 80 % případů s požadavkem na finanční prostředky. Nejnákladnějšími byla PO spočívající v působení asistenta pedagoga. Bylo jich vykázáno v přepočtu na úvazky více než 4,1 tisíce, z toho téměř 3,6 tisíce (87 %) s požadavky na finance (finanční nároky tak odpovídají více než 1,345 mld. Kč).
  • Nejčastěji vykázanými POB byly Speciální didaktické (manipulační) pomůcky pro výuku čtení a psaní. Byly vykázány téměř 3tisíckrát, z toho v téměř 89 % případů s požadavkem na finance. Nejnákladnějšími podpůrnými opatření v oblasti pomůcek byly speciální učebnice pro výuku žáků s mentálním postižením, které byly vykázány 1 233krát, z toho 903 s požadavky na finanční prostředky.
  • ŠPZ mnohdy nedokážou popsat, jak se má znevýhodnění žáka promítnout do metod výuky při vzdělávání, co je třeba v metodách zohlednit a které skupiny metod je vhodné zvolit nebo naopak vynechat.
  • Ve školách často není jasně určena odpovědná osoba, která by měla komunikovat se ŠPZ o vydávaných doporučeních pro vzdělávání žáků se SVP. Na druhou stranu si školy stěžovaly, že s nimi ŠPZ o vydávaných doporučeních často vůbec nekomunikují. Sladění informačních toků před vydáním doporučení představuje jeden z nejsložitějších procesů v rámci navrhování a poskytování PO.
  • V „Doporučení pro vzdělávání žáků se SVP“ se objevují pochybení v souvislosti s AP (nejnákladnějším PO). Často není uveden důvod, proč je AP poskytován a co má pro pedagoga v práci s žákem zajišťovat.

Pozitiva implementace společného vzdělávání

  • Žákům se SVP v běžných školách se dostalo strukturované podpory, což oceňují rodiče i školy. Oproti minulosti školy věděly, na co a za jakých podmínek mají žáci nárok.
  • Začaly se více odhalovat a řešit problémy se žáky s poruchami chování a s autismem, které představují pro školy největší zátěž z pohledu nároků na práci pedagoga.
  • Nedošlo k žádnému skokovému přesunu žáků se SVP ze speciálních škol do škol běžných.
  • Nedošlo k žádnému oslabení speciálního školství. Systém PO podpořil i žáky speciálních škol.

Negativa implementace společného vzdělávání

  • Implementaci společného vzdělávání komplikovala náročná administrativa spojená s nárokovými PO.
  • Ze strany krajských úřadů došlo k nepochopení financování speciálních škol (popř. tříd) prostřednictvím PO, kdy systémová podpora speciálního školství byla nahrazena výrazně nákladnější podporou prostřednictvím PO, podporou určenou primárně na společné vzdělávání žáků se SVP v běžných školách po dobu existence zvýšených normativů.
  • Připravenost pedagogů běžných škol v oblasti speciálně pedagogických dovedností nebyla dostatečná, DVPP podporující implementaci společného vzdělávání se zaměřilo jen na dílčí problematiky.
  • Nebyla včas řešena skutečnost, že některá ŠPZ a některé školy mají stejného zřizovatele, což může významně ovlivňovat podmínky přiznávání PO (vlastním) žákům, čímž může docházet k výraznému „zdražování“ speciálního vzdělávání.
  • V některých regionech se zvýšil tlak na málotřídní školy, aby na základě ustanovení § 19, odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., zařazovaly i žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením nebo kombinovaným postižením, ačkoliv nemohly naplnit podmínky pro jejich vzdělávání.
  • Přetrvávaly významné rozdíly doporučovaných PO u stejných druhů znevýhodnění, kdy jen rozsah počtu PO se pohyboval od 19 na žáka až po 0,75 PO na žáka.

Celou analýzu si můžete přečíst ZDE.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *