Průvodce metodikou RRRR

Metodika socio-emočního učení Respekt, Rozmanitost, Rovnost, Resilience (RRRR), byla navržena pro učitele základních a středních škol s cílem rozvíjet socio-emoční dovednosti žáků a jejich pozitivní vztahy. Jedná se o materiály vyvinuté a ověřené v Austrálii, které byly na základě pilotáže adaptované pro české školy. Bylo prokázáno, že cílená podpora socio-emočního učení a respektujících vztahů dětí a mladých lidí má pozitivní vliv na jejich zdraví a wellbeing, snižuje výskyt rizikového chování a tendence uchylovat se k násilí.

CO JE SOCIO-EMOČNÍ UČENÍ (SEL)?

Socio-emoční učení je celoživotní proces, v rámci kterého získáváme a efektivně uplatňujeme znalosti, postoje a dovednosti nezbytné k tomu, abychom dokázali: 

• vyznat se ve svých emocích a zvládat je,
• vytyčit si cíle a dosáhnout jich,
• cítit a projevovat empatii vůči ostatním,
• navazovat a udržovat pozitivní vztahy,
• dělat zodpovědná rozhodnutí. (CASEL, © 2023)

PŘÍNOS PROGRAMŮ SOCIO-EMOČNÍHO UČENÍ 

Na základě více než tří set vědeckých studií bylo prokázáno, že programy zaměřené na socio-emoční učení mají pozitivní dopad na chování, postoje, prožívání a vzdělávací výsledky žáků. Socio-emoční učení tak představuje významný protektivní faktor v podpoře duševního zdraví: 

• rozvíjí dovednosti, které pomáhají zvládat stres a vytvářet a udržovat podpůrné vztahy,
• posiluje pocit sounáležitosti,
• zlepšuje schopnost seberegulace,
• vede k včasnému uvědomění si problému a vyhledání pomoci,
• podporuje rozvoj sebepoznání, nastavení hranic a sociální cítění,
• pomáhá zpochybňovat stereotypy, předcházet diskriminaci a šikaně,
• umožňuje vytvářet bezpečné klima školy a třídy.

Socio-emoční učení podporuje rozvoj odolnosti. Pomáhá k lepšímu zvládání změn, výzev a nepředvídatelných událostí a přispívá k budování pozitivních vztahů. Rozvíjí dovednosti efektivní nenásilné komunikace, leadershipu, spolupráce, sebedisciplíny a zodpovědného rozhodování, díky čemuž žáci dosahují lepších vzdělávacích výsledků, pokračují v dalším vzdělávání a v budoucnu snadněji získávají stabilní zaměstnání.

OSM TEMATICKÝCH OBLASTÍ RRRR

Metodika RRRR obsahuje aktivity rozdělené do 8 tematických oblastí. Tyto oblasti jsou totožné napříč metodikou pro základní školy a z většiny také s metodikou pro střední školy. U materiálu pro 3.- 4. ročník SŠ dochází k nahrazení určitých témat tak, aby obsah lépe odpovídal potřebám dané věkové skupiny (důraz je kladen na stanovování osobních cílů, management času, bezpečné navazování vztahů apod.).

1. Emoční gramotnost

Emoční gramotnost lze definovat jako schopnost rozpoznat, chápat, zvládat a vyjadřovat vhodným způsobem své emoce a současně vnímat emoce druhých a adekvátně na ně reagovat.

Aktivity této oblasti pomáhají žákům:

• identifikovat a uvědomit si vlastní emoce,
• popsat situace, které mohou dané emoce vyvolávat,
• rozvíjet slovní zásobu v oblasti emocí a prožívání,
• uvědomit si, jak se emoce odrážejí v řeči těla a výrazu tváře,
• zjistit, jak silné a hluboké mohou být emoční reakce
• rozpoznat vliv emocí na chování, učení a vztahy
• uvědomit si, jak na ně mohou působit emoce druhých,
• brát na vědomí, že stejná situace může u dvou lidí vyvolat různé emoce,
• být všímavý k emocím druhých,
• identifikovat spouštěče emocí,
• předvídat důsledky emočních reakcí,
• vyjadřovat emoce vhodným způsobem.

2. Silné stránky osobnosti

Téma silných stránek osobnosti vychází z pozitivní psychologie, která klade důraz na naše kladné vlastnosti, schopnosti a dovednosti a skrze ně podporuje rozvoj potenciálu člověka. Cílem je zaměření na to, co se žákům daří, na rozdíl od přístupu zaměřeného na nedostatky. Ačkoli se může zdát přirozené věnovat se spíše oblastem, ve kterých žáci selhávají, poukazování na nedostatky může vést ke ztrátě motivace a snížení aktivity. Orientace na silné stránky naopak vede k vyšší míře pocitu spokojenosti a celkového wellbeingu žáka, aktivnějšímu přístupu k výuce a lepším vzdělávacím výsledkům.

Aktivity této oblasti pomáhají žákům:

• rozvíjet slovní zásobu a porozumění významu silných stránek,
•  určit, popsat a posilovat vlastní silné stránky,
• uvědomit si, jak mohou využívat své silné stránky ve třídě, škole, rodině i komunitním životě,
• najít způsoby využití silných stránek za účelem spolupráce, řešení problémových situací a etických dilemat,
• zhodnotit své schopnosti a úspěchy,
• stanovit si rozvoj silných stránek jako osobní cíl,
• rozvíjet komunikační dovednosti podporující dobré vztahy.

 3. Zvládání náročných situací

Náročné situace jsou v rámci této oblasti pojímány jako takové, ve kterých žáci prožívají intenzivní nepříjemné emoce (např. hněv nebo strach) a mají potíže s jejich zpracováním a vyjádřením. Cílem je, aby se žáci seznámili se strategiemi, které jim umožní zvládat náročné situace vhodným způsobem, aby si tyto strategie vyzkoušeli a následně zvládli jejich aplikaci v reálných situacích. Současně se žáciučí rozpoznat, kdy je vhodné jakou strategii použít.

Aktivity této oblasti pomáhají žákům: 

• identifikovat a pojmenovat náročné situace,
• osvojit si techniky pro zvládání náročných situací a emocí,
• vědomě překonávat překážky pomocí vhodně zvolených strategií,
• eliminovat či omezit strategie nevhodné a/nebo nefunkční,
• využít pozitivního vnitřního dialogu jako klíčové strategie pro zvládání negativních myšlenek, emocí a událostí,
• najít způsob pomoci při zvládání nepříjemných emocí u druhých,
•  procvičit si aktivity za účelem zklidnění I povzbuzení (např. dechová a pohybová cvičení),
• vyjádřit vhodným způsobem omluvu.

4. Řešení problémů

Řešení problémů je součástí komplexní dovednosti zvládání náročných situací. Problém je vnímán jako situace vyžadující rozhodnutí jedince (pro žáky mohou být problémem jejich obavy či nevyřešená, tísnivá situace, na kterou je potřeba reagovat). 

Aktivity této oblasti pomáhají žákům: 

• identifikovat a popsat problém,
• najít více způsobů řešení a zvažovat vhodnost řešení dle specifik situace,
• zvolit efektivní strategii řešení problémů,
• přemýšlet o důsledcích svých rozhodnutí,
• naslouchat a ohlížet se na potřeby a zájmy ostatních,
• uznávat hodnoty, názory a postoje druhých,
• vnímat spolupráci jako způsob řešení problémů a rozvíjet kooperativní chování,
• procvičovat asertivní vyjadřování,
• určit příčiny a důsledky konfliktů a procvičovat různé strategie jejich řešení. 

5. Zvládání stresu

Žáci jsou ve svém každodenním životě vystaveni řadě stresorů spojených s osobním životem, vztahy a školou. Působení stresu ovlivňuje jejich chování, prožívání i kognitivní funkce. Pokud nemají dostatečně rozvinutou schopnost seberegulace, může u nich i mírný stresor vyvolat stresovou reakci v podobě náročného chování a narušit jejich proces učení. Naučíme li žáky rozpoznávat projevy stresu a pomůžeme li jim rozvíjet seberegulační strategie, které jim umožní stres zvládat, budou lépe připravení úspěšně překonávat stresové situace ve škole i mimo ni. 

Aktivity v této oblasti pomáhají žákům:

• identifikovat příznaky a projevy stresu (včetně tělesných reakcí),
• identifikovat zdroje stresu,
• osvojit si strategie snižující míru pociťovaného stresu,
• učit se a procvičovat techniky seberegulace,
• zaujmout pozitivní přístup a přijmout stres jako běžnou součást života,
• porozumět, jak jim sebeovládání a schopnost nastavit si cíle pomáhají při učení, zvládání změn a náročných situací,
• pomoci druhým se zvládáním stresových situací.

6. Vyhledání pomoci

Dle průzkumu realizovaného u mladých lidí ve věku 12 až 19 let se až ¾ z nich stydí říct o pomoc při duševních obtížích (Nevypusť duši, 2023). Aktivity v této tematické oblasti jsou navrženy tak, aby pomohly žákům porozumět významu vyhledání pomoci při řešení problémů, které nedokážou zvládnout vlastními silami. Pokud žáci ví, komu a v jaké situaci si říct o pomoc, získají větší pocit jistoty, spíše vyhledají pomoc včas a předejdou prohlubování problému, se kterým se potýkají. 

Aktivity v této oblasti pomáhají žákům:

• pochopit význam včasného vyhledání pomoci,
• normalizovat a destigmatizovat vyhledání pomoci,
• posoudit závažnost problému a zhodnotit, zda si vystačí sami, či potřebují pomoc dospělého/vrstevníka,
• samostatně zvládat jednoduché problémy v mezilidských vztazích,
• osvojit si způsob vyhledání pomoci a poskytování vrstevnické opory,
• nacvičit si komunikační dovednosti za účelem žádosti o pomoc či poskytnutí vrstevnické opory,
• rozpoznat důvěryhodné zdroje pomoci a místa, kde se cítí v bezpečí,
• být při hledání pomoci vytrvalí a trpěliví. 

7. Gender a identita

Již na úrovni mateřských škol si děti uvědomují genderové normy a snaží se zařadit do škatulek dle společenských očekávání (např. si nechtějí hrát s panenkou, protože je určená opačnému pohlaví, nebo jsou přesvědčené, že některé hry smí hrát pouze dívky a některé pouze chlapci a na základě toho z dané hry určité děti vylučují). Působení genderových norem a jejich zjednodušení vede k omezení životních voleb, potlačení preferencí a osobnostních rysů, limituje příležitosti pro rozvoj vlastního potenciálu, mění způsob interakce s vrstevníky a celkový přístup k okolí. Genderové stereotypy jsou ve svém důsledku příčinou nerovného zacházení, diskriminace a genderově podmíněného násilí. Ovlivňují způsoby, jakými muži a ženy navazují vztahy, a utvářejí si představy, které mají dívky a chlapci o své kariéře a budoucnosti. 

Aktivity v této oblasti pomáhají žákům: 

• překonávat a zpochybňovat (genderové) stereotypy,
• posuzovat vliv genderových norem na postoje a chování lidí,
• porozumět klíčovým aspektům lidských práv,
• chápat význam úcty a respektu ve vztazích,
• vnímat rozmanitost společnosti jako její přirozenou součást a pozitivně přistupovat k odlišnostem mezi lidmi,
• dosáhnout hlubšího sebepoznání a sebeuvědomění,
• rozvíjet stránky osobnosti v prostředí respektujícím jejich identitu,
• zaměřit pozornost na vliv médií a literatury na formování genderových norem,
• vymezit se proti projevům negativních genderových norem ve svém okolí.
• pochopit, co je to diskriminace a jak se projevuje.

8. Pozitivní vztahy

Ústředním tématem této oblasti je podpora vztahů založených na vzájemné úctě a respektu, nastavení hranic ve vztazích a prevence násilí (včetně genderově podmíněného násilí) se zaměřením na protektivní chování. Protektivní chování označuje dovednost chránit se před projevy násilí a umožňuje dětem a mladistvým rozpoznat a reagovat na situace, kdy je ohrožen jejich osobní prostor a bezpečí. Učí děti, jak rozpoznat nevhodné doteky, jak se jim bránit a komu o nich říct. Zároveň poskytuje ujištění, že k nevhodnému chování druhých nedochází jejich vinou a nenesou za něj zodpovědnost.

Aktivity v této oblasti pomáhají žákům:

• rozvíjet respektující pozitivní vztahy,
• osvojit si a uplatňovat dovednosti podporující přátelské chování,
• rozpoznat projevy verbálního, psychického, fyzického a sexuálního násilí (včetně genderově podmíněného násilí),
• chápat negativními dopady násilí na oběti, svědky i pachatele,
• rozvíjet a procvičovat asertivní strategie na obranu před násilím a strategie vyhledání pomoci v případě ohrožení násilím,
• vymezit si vlastní hranice v různých vztahových situacích.
• uvědomit si vlastní potenciál pro šíření osvěty a zpochybňování negativních postojů
• vytvořených na základě genderových stereotypů.

Pokud chcete do metodik blíže nahlédnout, podívejte se na následující video.